STORIES OF LIFE
Paní úžasná ❤ - příběh o tom, jak jsem chtěla...
Aby si můj manžel konečně všiml, jak jsem úžasná...
Kdy už si konečně všimne, jaká jsem ÚŽASNÁ?
story
No asi nikdy, když už na to měl přes 14 let. Myslím, že tu šanci už propásl 😁
Taky slyšíte jen kritiku a žádná hezká slova?
Kdykoliv partner mluvil o někom, hned v mé hlavě běželo, oni jsou skvělý a se mnou je to hrozný. Proč o všech tak hezky mluví a o mně ne? Proč zaujatě vypráví svoje historky, ale naše společné ne, to je to se mnou tak hrozný? Proč mi neřekne nic hezkého, proč mě nikdy nepochválí, proč na mě pořád vidí jen to, co mám změnit a já se cítím jak idiot, který potřebuje vše opravit? Cítila jsem se ohrožená a nejistá.
"No když ty děláš tohle a já bych radši tohle, když ty chodíš pořád stejnou cestou, když ty pořád chodíš pomalu, ty pořád pracuješ, ty nosíš synovi tenisky, ty mě nenásleduješ, ty dlouho spíš, ty ses unavená, ty, ty, ty..."
doplňte si tam to svoje. Jako když tohle poslouchám pořád dokola, říkám si, tak jsem blázen já nebo on 😂 přece nemůžu být ten nejhroznější člověk na světě a proč se mnou teda je?
No. Možná nám partner jen přehrává naše stará zranění z dětství.
Když jsem si konečně uvědomila, že asi od něj chci něco, co jsem chtěla v dětství od rodičů a zoufale čekám na to, až si mě konečně všimne a přestane řešit ostatní věci okolo, tak najednou zjistí, jak jsem úžasná!
No upřímně, uvědomila jsem si, že to není o něm a že se nedočkám 🤔.
Byla to moje zoufalá potřeba z dětství, kdy jsem čekala, že moje máma konečně uvidí mě a budu ji zajímat. Ocení moji originalitu, jaká jsem skvělá a bude v úžasu mne sledovat.
Bude mi říkat hezké věci a já se budu tetelit blahem a koupat se v její lásce.
Jenže to se nestalo a nestane. Dokonce i teď v mým dávno dospělým věku, má na mě a můj život stejnou reakci. Chápu, že u ní už to asi jiné nebude. Jenže já čekala, že můj manžel to přece chápe a je to pro něj snadné, prostě mi bude říkat hezké věci a všímat si mě a dělat to, co potřebuji a naplňovat to prázdné místo ve mě...
Naštěstí jsem si to konečně uvědomila, že je to můj zoufalý pokus napravit a zaplnit dětskou prázdnotu. Vztahy funguji, zdá se mi naopak, většinou nezaplňuji, spíše upozorňuji na ty prázdnoty a bolesti, které pak můžeme vyplnit sami a pak společně.
Tohle moje neštěstí mne trápilo hodně a dlouho. Nikdy nepřišla ta věta, na kterou jsem celý svůj život čekala. A je jasné, proč ani nemohla, kvůli tomu zranění, jsem si nikdy nedovolila být sama sebou. Kdykoliv sem se o to pokusila přišla věta JSI HROZNÁ. Toto zranění ovládalo můj život. Můj život jsem viděla černě, nemohla jsem si dovolit být spokojená, mít radost z toho, co dělám, mít spokojené vztahy. Byla jsem stažena a stále čekala, co jsem zase kde hrozného provedla.
Doteď sem se cítila rozbitá, potřebuji opravit. Dělám věci nesprávné...
Zkuste taky dělat věci, co nejsou vaše a nemáte na to přirozený talent a buďte v tom TOP, chápete, že je to dřina, že? Moc radosti to nepřináší, spíše frustraci a zklamání a únavu a vyčerpaní.
Díky vnitřní práci a vizualizaci na tuto situaci ve vztahu s manželem, se mi objevil obraz z dětství, kdy mi moje máma říká, že jsem hrozná. Taková jaká jsem a kdo jsem - jsem hrozná. Pro ni moje přirozenost a život a originalita byla ohrožující, vyvolávalo to v ni odmítnutí a nepřijatelnost. Pro mě jako dítě, to bylo zničující. Zapsalo se mi to do podvědomí jako program a zranění, které ovliňovalo silně můj život.
Slyším ji to ostatně říkat doteď a často. Naštěstí jsem si uvědomila, že pokud něco strašně chceme po partnerovi - není to o partnerovi 😁 je to o nás.
Ve vizualizaci jsem své zranění uzdravila a svou prázdnotu zaplnila. Myslím, že manželovi a našemu vztahu se teď uleví. 😊
Přestala jsem cítit tu bolestnou touhu slyšet tu větu a potvrzení zvenku.
Ted vím, že jsem úžasná. Pryč jsou výčitky, když mam radost z toho, co mě baví a naplňuje. Nepotřebuji ujišťovat o tom, že taková jaká jsem je v pořádku. Dokonce je to super, mám spoustu energie a život mě baví, věci mi jde dělat snadno, protože mohu využívat svoje dary na svoje věci a práci. Už to není dokonce ani o mě, nepotřebuji už ani být úžasná, ani aby si toho ostatní všimli. Wow. Prostě jen já jsem já❤️ To stačí.