Marketing a jeho odvrácená strana: Když sleva není služba, ale křivda
Skryté důsledky slev, dárků zdarma a podhodnocených cen v podnikání očima systemických principů a rodinných konstelací. Jak slevy vytvářejí energetické dluhy, křivdu a nerovnováhu nejen mezi tebou a klientem, ale i v podnikatelském poli? Čti dál, pokud podnikáš v oblasti terapie, osobního rozvoje nebo spirituální služby.
SLevy
V běžném podnikání je sleva nebo nabídka „zdarma“ běžným nástrojem, jak přitáhnout klienty a „donutit je ke konverzi“. Z pohledu systemických a rodinných konstelací to ale není tak nevinné, jak se zdá. Každá výměna má svou energetickou rovnováhu – a pokud ji narušíme, zákonitě to někde systémově bouchne.
Podíváme se teď na hlubší principy, které slevy, dary, nadhodnocené ceny i marketingové strategie ovlivňují na neviditelné (energetické a systémové) úrovni.
Je důležité si uvědomit, že tyto zákonitosti platí obecně, ale v každém konkrétním případě se mohou projevit odlišně podle osobního příběhu, záměru a vztahového pole. Proto je vždy zásadní podívat se na svou situaci individuálně a vědomě, ideálně s pomocí nadhledu nebo konstelace.
Rovnováha mezi dáváním a přijímáním
Každý vztah, i ten profesní, potřebuje rovnováhu mezi dáváním a přijímáním. Když dáváš víc, než druhý může nebo chce vrátit (ať už penězi, vděčností nebo úctou), vzniká nerovnováha – a tím i napětí.
• Služba zdarma nebo za výraznou slevu často narušuje tuto rovnováhu.
• Klient si toho neváží, nedokončí proces, nebo si nese vnitřní dluh, který si neumí vysvětlit.
. Křivda jako důsledek
Když člověk dostane něco, co nemůže vyrovnat, začne to vnímat jako nátlak nebo nespravedlnost – vzniká křivda.
• Křivda může vést k odmítnutí výsledků, kritice, nebo útěku bez poděkování.
• A paradoxně – viníkem se stává ten, kdo dával.
Křivda vůči ostatním klientům
Sleva pro jednoho je tichou fackou těm, kteří zaplatili plně.
• Vzniká systémová nerovnost: dva lidé dostali stejnou hodnotu, ale jeden platil víc.
• Ti, kdo dali víc, mohou ztratit důvěru, odpojit se, nebo podvědomě stáhnout energii z další spolupráce.
Ponižující dynamika
Pokud dáváš slevu ze strachu, potřeby být milován, nebo z pocitu viny, stavíš sebe níž. A to klient cítí.
- V systému pak chybí vedení a zdravá autorita.
- Klient ztrácí respekt, protože ho tvá cena neučí úctě.
Peníze jako uznání
Peníze nejsou jen číslo – jsou oceněním hodnoty, kterou přinášíš.
- Když nedáš klientovi možnost zaplatit plně, vezmeš mu šanci vyjádřit úctu.
- Bez úcty nemá spolupráce pevný základ.
Nadhodnocená cena: když bereš víc, než dáváš
Často se mluví o příliš nízkých cenách – ale příliš vysoká cena (neopodstatněná hloubkou, zkušeností nebo přítomností) má také negativní systémové důsledky.
- Klient dává víc, než dostane, a vzniká v něm zklamání, tichý odpor nebo pocit zneužití.
- Ztrácí se důvěra – nejen v tebe, ale v celý obor nebo metodu.
- Pokud je cena nástroj k filtrování lidí („jen pro ty, co si mě váží“), často skrývá obranný mechanismus nebo zranění.
- Tvůj systém začne reagovat: únavou, odporem, sabotáží, nebo „podivnými“ klienty.
Nadhodnocená cena často není arogance, ale strategie přežití. Ale ta má svou cenu: dlouhodobou ztrátu důvěry v sebe, práci i výsledky.
Jak z toho ven?
Zde jsou principy, které můžeš použít ve svém podnikání:
• Nedávej slevu ze strachu nebo viny.
• Nedávej nadsazenou cenu jako kompenzaci ega.
• Dávej jen tehdy, když je to dar – čistý, bez očekávání.
• Vyměňuj za jinou hodnotu. Nemusí to být vždy peníze – ale vždy ať je tam rovnováha.
• Vědomě pracuj se svou cenou. Je to otisk tvé vlastní hodnoty, ale i úcty ke klientovi.
Marketing může být čistý,
ale jen tehdy, když vychází
z pravdy, respektu a vědomí.
- Sleva není vždy služba. Někdy je to skrytá past.
- Nadhodnocená cena není vždy sebehodnota. Někdy je to vnitřní obrana.
V obou případech vzniká křivda – v klientovi, v tobě, i v poli. A ta se časem vždy projeví.